Přeskočit na hlavní obsah

Knihy

 

Turzovka: Hora Panny Marie

Anotace: Knížka obsahuje ve stručnosti vše, co je potřeba vědět k historii poutního místa Turzovka a o osobě vizionáře Matúše Lašuta.

V roce 2018 vydalo nakladatelství Petr Sypták, 42 stran

Stopem na konec světa

Anotace: Délku opravdové cesty nelze měřit na kilometry. Zásadní je, jaký jí sami dáme rozměr a jestli dovolíme, aby nás dovedla, kam má. Slavný spisovatel, právník hledající odpuštění, lékař, který se setká s andělem, šachista, který sedmnáct let neví, co má dělat v práci, a další... Ti všichni jsou v deseti povídkách donuceni putovat. Každý jinam a z jiného důvodu, každý má cestu rozdílně vyměřenou. Podstata je ale totožná: nedat do pohybu pouze nohy, ale především duši.

V roce 2019 vydalo nakladatelství Triton, 96 stran. Zde je příběh knihy


Populární příspěvky z tohoto blogu

Turzovka - slovenské Lurdy a Hora Panny Marie

Pokud přemýšlíte, že navštívíte francouzské Lurdy, ale odrazuje vás dlouhá cesta, je tu jedno řešení: poutní místo Turzovka. Ta je slovenskými Lurdami označována z několika důvodů. Předně, první zjevení Panny Marie se zde odehrálo v roce 1958, tedy přesně (i když ne na den) sto let od prvního mariánského zjevení ve Francii. Dalším pojítkem je působení tamní vody, která uzdravila několik nevyléčitelně nemocných.     Rozbitý plot  Turzovským vizionářem byl Matúš Lašut , p rostý muž, tehdy dvaačtyřicetiletý hajný. 1. června ve zmíněný rok měl službu, která ho zavedla na Živčákovu horu ležící v Turzovské vrchovině, ve výšce 787,7 metrů nad mořem. Jako obvykle se zastavil na místě, kterému se řík alo "U obrázku" a začal se modlit. Během Zdrávasu se ale stalo něco zvláštního: zablesklo se a před ním, zhruba dva metry nad zemí, se zjevila socha Panny Marie. Zároveň se namísto několika strom ů okolo vizionáře ob jevil záhon bílých květin ohraničený malým plotem.  ...

Stopem na konec světa - příběh knihy

Každá kniha má svůj příběh. A nejenom ten na svých stránkách, ale i ten, který je na pozadí jejího vzniku - a je jedno, jestli má publikace (jako ta moje) malý formát a ani ne sto stran, nebo je to další Božská komedie. Dá se říct, že příběh knihy Stopem na konec světa začal v době, kdy jsem začal tíhnout k literatuře a tvořil první literární pokusy. Od té doby sice uplynula doba delší než deset let, nicméně právě z oněch pokusů se postupem času a přes nevyčíslitelné snahy vyvinulo několik povídek, na které jsem se jednoho dne podíval a řekl si: "To není špatné." Rozhodl jsem se, že texty zkusím nabídnout nějakému nakladateli. Ještě předtím jsem ale chtěl dát povídkám nějaký společný motiv, něco, co je bude spojovat a udělá z nich celistvou knížku. Tehdy se ke slovu dostala náhoda. Ani nevím proč - snad proto, že motiv cesty mě v literatuře i přes mizerné zkušenosti s cestováním neuvěřitelně přitahoval -, jeden večer mě napadl název pro knihu Stopem na konec světa. ...

Povídka: Muž, který dofukoval kolo

„Hisshidesu!“ vykřikl Keisuke Tašida. Výraz naprostého zoufalství, na který čeština nabízela i řadu sprostých variací, dokonale vystihoval jeho náladu. Měl toho dost. Potřetí během jedné hodiny musel dupnout na brzdu a zastavit, tentokrát na odpočívadle v opuštěném údolí za Želnavou. Svlékl sako a s kopou japonských nadávek na jazyku vystoupil. Otevřel kufr a vyndal plastovou pumpičku, jejíž šlahoun nasadil na ventilek pravého zadního kola. Odhrnul z čela černé vlasy, sklonil se a začal pumpovat. Přitom nepřestával nadávat – na české silnice, zloděje z půjčovny aut, líné automechaniky a samozřejmě na Karlu. ----- „ Máš mě vůbec ještě rád?“ Říká se tomu setrvačnost bez lásky a Keisuke s Karlou se k ní dopracovali po dvaceti letech manželství. Právě před touto dobou se začala psát jejich společná historie: od setkání v tokijské kavárně Sakana, kde Masumi Honda, postarší Japonec s moudrýma očima a knírem jako od sumce, oblečený do hakamy, podával vše od saké po brazilskou kávu, a ...