Kapitola: Můj táta Matouš Grim Můj táta se jmenuje Matouš Grim. Narodil se osm let po skončení druhé světové války do rodiny ševce Ferdinanda Grima a jeho ženy Magdaleny. A do malého předměstského domku se dvěma pokoji a kuchyní. V dětství se od ostatních vrstevníků nelišil. Alespoň ze začátku. Běhal venku, koupal se ve špinavém rybníce, lovil raky, to všechno s kulisami namalovanými rudou komunistickou hvězdou. Zlom nastal jeden červencový den roku 1964. Tehdy ho kamarádi vyhecovali, ať vyleze na strom sklánějící se na rybníkem Lhoťák, a ať z něj skočí do vody... jenže jedna stářím vysušená větev praskla, jen co na ni vyšplhal a ještě než stačil přelézt nad kalnou vodní hladinu. Výsledek? Pád na zem a zlomená noha. Léto tak trávil s nohou v sádře na pohovce, odkud se díval, jak maminka každý den vaří nebo jak táta spravuje boty. Zoufale se přitom nudil, ovšem díky tomu a díky touze nějak nudu zahnat, objevil poklad. Velkou, po strop zarovnanou knihovnu v jejich obývacím