Každá kniha má svůj příběh. A nejenom ten na svých stránkách, ale i ten,
který je na pozadí jejího vzniku - a je jedno, jestli má publikace (jako ta
moje) malý formát a ani ne sto stran, nebo je to další Božská komedie.Dá se říct, že příběh knihy Stopem na konec světa začal v době, kdy jsem začal tíhnout k literatuře a tvořil první literární pokusy. Od té doby sice uplynula doba delší než deset let, nicméně právě z oněch pokusů se postupem času a přes nevyčíslitelné snahy vyvinulo několik povídek, na které jsem se jednoho dne podíval a řekl si: "To není špatné."
Rozhodl jsem se, že texty zkusím nabídnout nějakému nakladateli. Ještě předtím jsem ale chtěl dát povídkám nějaký společný motiv, něco, co je bude spojovat a udělá z nich celistvou knížku.
Tehdy se ke slovu dostala náhoda. Ani nevím proč - snad proto, že motiv cesty mě v literatuře i přes mizerné zkušenosti s cestováním neuvěřitelně přitahoval -, jeden večer mě napadl název pro knihu Stopem na konec světa. Hned jak se mi v hlavě zjevil, říkal jsem si, že jestli jsem v životě někdy něco hledal, pak právě takový název pro potencionální knihu. A jelikož jsem se ho rozhodl použít za každou cenu, povídky jsem spojil tématem cesty.
Ovšem ač to k tomu nabádá, absolutně jsem nechtěl, aby z nich vznikly nějaké cestopisy. Naopak, společné téma jsem chtěl opozadit, aby v centru dění zůstaly jen lidské příběhy a lidské charaktery jednotlivých postav, které jsou na cestu pouze umístěny. Abych jejich pomocí ukázal, že nezáleží na délce cesty, ale jak ji vnímáme, a že i krátké putování nás někdy dovede do velkého cíle.
Povídky jsem upravil, nějaké připsal a pak jsem nesměle a s velkou pokorou začal rukopis nabízet. Nikdy nepřestanu děkovat, že se mi ozvalo nakladatelství Triton a napsalo mi jednu z nejkouzelnějších vět, co jsem si kdy přečetl... větu obsahující informaci, že mi rukopis vydají.
Skromně jsem si říkal, že coby prvotinu absolutně neznámého autora text dají do brožovaných desek, aby náklady byly co nejmenší, jenže jak jsem se zmýlil. Naopak jsem se dočkal krásné vázané knihy, obohacené o nádherné ilustrace talentované Sofie Helfert, které mi vyrazily dech.
Kniha vyšla v lednu 2019. Osobně jsem ji poprvé viděl v knihkupectví na pražském hlavním vlakovém nádraží. Když jsem ji poprvé držel v rukách, rozklepala se mi kolena a říkal jsem si, že jsem od života dostal opravdu krásný dar.
A moc bych si přál, aby podobné pocity uměla rozdávat kniha i vám. Aby se vám, čtenářům, líbila, aby vám přinesla něco důležitého, co osobně hledáte... potěšila vás a nutila opětovně se k ní vracet.
A pokud to tak bude, určitě mi napište...
-----
Kniha Stopem na konec světa obsahuje deset povídek:
Stopem na konec světa (část k nahlédnutí na webu Knižního klubu - odkaz)
Dáma na c1
O spisovateli, který měl slona
Nezdolná touha psát
Půlnoční přání
Cesta na vlastní pohřeb a zase zpátky (k přečtení na blogu Psáno mezi řádky - odkaz)
Anděl
Opravdová láska
Odpustit
Nikam
Kniha byla
pokřtěna 7.3.2019 v Krajské knihovně Vysočiny Havlíčkův Brod. Role kmotry se
zhostila spisovatelka Markéta Hejkalová.Fotografie z akce jsou k nahlédnutí na těchto dvou odkazech: článek na Vysočina news - odkaz a článek na Havlíčkobrodském deníku - odkaz
Při této příležitosti jsem poskytl rozhovor regionální televizi HB in. Reportáž od času 8:33 - odkaz
Knihu jsem představil v rozhovoru pro Český rozhlas Vysočina - odkaz a také v redakci Havlíčkobrodského deníku - odkaz
O knize vyšly následující recenze: na webu kultura21.cz - odkaz, na webu písmák.cz - odkaz, na karinga.blog.cz - odkaz a na webu vaseliteratura.cz - odkaz