Zhruba sedm kilometrů od Pelhřimova je jeden z největších výběžků Českomoravské vrchoviny - 765 metrů nad mořem vysoký Křemešník. Jedná se o jednu z dominant Vysočiny a také o šikovného společníka pro příjemné rodinné odpoledne. Nabízí Větrný zámek, rozhlednu Pípalku a další možnosti aktivního vyžití.
A také známý kostel Nejsvětější trojice, kolem něhož se rozvíjí naučná stezka, jejíž součástí je i působivá křížová cesta nebo několik studánek s léčivou vodou.
Hurá na Křemešník
Na Křemešník není vůbec těžké dojít, srovnáme-li to například s Turzovkou, která má vrchol zhruba stejně vysoký, jako zde, ale jde se k němu po tříkilometrové obtížné cestě. Na pelhřimovskou chloubu vede od parkoviště a autobusové zastávky víceméně přímá cesta, měřící něco kolem kilometru.
Za ním se dostáváme ke zmíněnému kostelu Nejsvětější trojice, kolem kterého je přes tři kilometry dlouhá naučná stezka. Ta celkem čítá osm zastávek, týkajících se většinou tamní přírody. Pro potřeby příznivců poutních míst s duchovním podtextem je nejdůležitější Kaplička Nejsvětější trojice, stojící nad Zázračnou studánkou.
Právě na tomto místě poutní místo vzniklo.
O této události koluje několik pověstí, souvisejících s pelhřimovským měšťanem Matějem Chejstovským. Právě on na Křemešníku nechal vystavět dřevěnou kapli, za to, že na jejím místě zázračně přežil - ať to bylo po pádu do štoly, jak vypráví jedna pověst, nebo po týrání od loupežníků, jak líčí další.
Výstavba kaple je umístěna do letopočtu 1555. Jako další důležitý rok figuruje v historii 1651, kdy byla kaple stržena a znovu vystavěna. Posvěcena byla o čtyři roky později. Studánka je vyhledávána kvůli slabě radioaktivní vodě s prokázanými léčivými účinky. Vyvěrat začíná v podzimních měsících, v těch letních naopak neteče.
Od kapličky ke kostelu
Vydáme-li se od kapličky do kopce po červené značce, můžeme postupovat po nádherně zpracované křížové cestě, postavené v letech 1903-1906. Autorem byl Antonín Thein, který pro každé zastavení vytvořil kamennou kapličku. Reliéfy si vzal na starost Viktor Foerster, Kristovo tělo pro Boží hrob, který je zakončením křížové cesty, zpracoval bratr slavného sochaře Františka Bílka Antonín.
Po křížové cestě se z druhé strany vrátíme ke kostelu. Co se jeho samotného týče, zrod se datuje do období let 1710-1720. V roce 1734 byly přistaveny ambity. Kostel má půdorys do tvaru kříže a nese se ve znamení čísla tři. Má tři lodě nebo tři oltáře.
Další studánka
Pokud ovšem od Zázračné studánky a kapličky nepůjdeme po křížové cestě, ale dále po naučné stezce, můžeme se dostat k další studánce, které se říká Stříbrná. I zde je lehce radioaktivní voda s léčivými účinky.Také ona na Křemešník láká spoustu lidí a dává tomuto poutnímu místu punc jednoho z nejnavštěvovanějších. To by ovšem mohlo malinko odradit ty, kteří poutními místy rádi kráčejí v tichu a rozjímání.
Je pravdou, že zde je to málokdy umožněno, už jen proto, že od areálu se často ozývá hluk na prolézačkách hrajících si dětí. Na druhou stranu, Boha nemusíme hledat jen v tichu a samotě. Ale i tím, že si ticho i vnitřní klid dokážeme v sobě vytvořit i přes vnější ruch.
A také známý kostel Nejsvětější trojice, kolem něhož se rozvíjí naučná stezka, jejíž součástí je i působivá křížová cesta nebo několik studánek s léčivou vodou.
Hurá na Křemešník
Na Křemešník není vůbec těžké dojít, srovnáme-li to například s Turzovkou, která má vrchol zhruba stejně vysoký, jako zde, ale jde se k němu po tříkilometrové obtížné cestě. Na pelhřimovskou chloubu vede od parkoviště a autobusové zastávky víceméně přímá cesta, měřící něco kolem kilometru.
Za ním se dostáváme ke zmíněnému kostelu Nejsvětější trojice, kolem kterého je přes tři kilometry dlouhá naučná stezka. Ta celkem čítá osm zastávek, týkajících se většinou tamní přírody. Pro potřeby příznivců poutních míst s duchovním podtextem je nejdůležitější Kaplička Nejsvětější trojice, stojící nad Zázračnou studánkou.
Právě na tomto místě poutní místo vzniklo.
O této události koluje několik pověstí, souvisejících s pelhřimovským měšťanem Matějem Chejstovským. Právě on na Křemešníku nechal vystavět dřevěnou kapli, za to, že na jejím místě zázračně přežil - ať to bylo po pádu do štoly, jak vypráví jedna pověst, nebo po týrání od loupežníků, jak líčí další.
Výstavba kaple je umístěna do letopočtu 1555. Jako další důležitý rok figuruje v historii 1651, kdy byla kaple stržena a znovu vystavěna. Posvěcena byla o čtyři roky později. Studánka je vyhledávána kvůli slabě radioaktivní vodě s prokázanými léčivými účinky. Vyvěrat začíná v podzimních měsících, v těch letních naopak neteče.
Od kapličky ke kostelu
Vydáme-li se od kapličky do kopce po červené značce, můžeme postupovat po nádherně zpracované křížové cestě, postavené v letech 1903-1906. Autorem byl Antonín Thein, který pro každé zastavení vytvořil kamennou kapličku. Reliéfy si vzal na starost Viktor Foerster, Kristovo tělo pro Boží hrob, který je zakončením křížové cesty, zpracoval bratr slavného sochaře Františka Bílka Antonín.
Po křížové cestě se z druhé strany vrátíme ke kostelu. Co se jeho samotného týče, zrod se datuje do období let 1710-1720. V roce 1734 byly přistaveny ambity. Kostel má půdorys do tvaru kříže a nese se ve znamení čísla tři. Má tři lodě nebo tři oltáře.
Další studánka
Pokud ovšem od Zázračné studánky a kapličky nepůjdeme po křížové cestě, ale dále po naučné stezce, můžeme se dostat k další studánce, které se říká Stříbrná. I zde je lehce radioaktivní voda s léčivými účinky.Také ona na Křemešník láká spoustu lidí a dává tomuto poutnímu místu punc jednoho z nejnavštěvovanějších. To by ovšem mohlo malinko odradit ty, kteří poutními místy rádi kráčejí v tichu a rozjímání.
Je pravdou, že zde je to málokdy umožněno, už jen proto, že od areálu se často ozývá hluk na prolézačkách hrajících si dětí. Na druhou stranu, Boha nemusíme hledat jen v tichu a samotě. Ale i tím, že si ticho i vnitřní klid dokážeme v sobě vytvořit i přes vnější ruch.